... pět minut denně může znamenat víc, než pět kroužků týdně
... dosáhnete trvalého a stabilního účinku
... soustavnost v práci je velkým vkladem pro vaše dítě
Proč každý den trochu?
O mně
Ke vzdělávání přistupuji od lesa a kladu velký důraz spíše na to, JAK, než na to, CO děti učím. Fascinaci čímkoli, co naše děti naplňuje, je nezbytné podpořit a rozvinout spolu s ní kompetence pro život a k dalšímu vzdělávání. Proč se malé děti do školy těší a velké by měly raději pořád prázdniny? Protože škola jen málo fascinuje... a také proto, že staví velké hradby mezi dětmi, které systémově prospívají, a těmi, které každý den bojují s tím, aby vůbec udržely tužku, pozornost a svoji sociální pozici ve třídě.
Já bývala jedna ze šťastnějších - škola mi nečinila větší potíže, ale to, jak se mám učit, a co ze školní lavice je skutečně důležité, jsem musela bez valné asistence učitelů zjistit sama. NTC systém učení je jedním z prostředků k tomu, abychom všem dětem bez rozdílu nadání umožnili nenásilný rozvoj schopností v nejcitlivějším období jejich života, které se paradoxně odehrává ještě před nástupem školní docházky. Zapojením neuronových spojení v mozku v nejvyšší možné míře jim dáváme šanci na vyšší školní úspěšnost.
Proč zároveň pracuji s NVS?
Když se mi narodily děti, přišlo nečekané a bolestné zvolnění mého sportovního životního stylu. Bolestné bylo také zjištění, že moje nádherná dcera nedokáže ujít pár set metrů, podivně běhá a nepřeskočí klacek. Dlouho jsem hledala, jak jí pomoci tam, kde lékaři netušili. Neuro-vývojová stimulace (NVS) může dát naději nejen dětem, které limituje jejich vlastní pohyb, ale také školákům s poruchami učení, pozornosti, a dokonce i dětem, které svírá autismus. Můžeme s ní začít pracovat od 4 (výjimečně už od 3) let. Zásadní je její vhodnost přezkoumat spolu s odkladem školní docházky, protože významně ovlivňuje vztah dětí k učení a jejich budoucí školní úspěšnost. Pozdě na ni však není v žádném věku.
Ve všech případech mé práce však stačí každý den trochu.
Trochu je stimulovat jinak, než jsme zvyklí.
Jmenuji se Ludmila Vrbová Řepková, mám jeden menší diplom z Fakulty informatiky a managementu v Hradci Králové a jeden větší z Fakulty tělesné výchovy a sportu v Praze. Prý bych je měla mít vystavené v kanceláři. Nevím, ještě to promyslím. Mám dvě děti - dceru a synka. Bydlím v Liberci, ale budu vás hlídat všude, abyste cvičili poctivě.
